Dějiny města

Začátky osadnictva.

Dnešní obec Bieruň je složena z menších obcí takových jako kromě jiného jsou: Starý Bieruň a Nová Bieruň, Jajosty, Kopaň, Ściernie, Bijasovice, Zabrzeg, Czarnuchovice, Kopiec, které byly kdysi samostatné. Začátky osadnictva na tomto území se ztrácejí v temnostech dějin. Moderní věda, z důvodu chybějících zdrojů, není schopna jednoznačně odpovědět, kdy se tady začala lidská činnost. Zachované dokumenty ukazují na existenci vesnice v Ściernách (rok 1272) a Bijasovicích (rok 1360). První zmínka o Bieruni pochází z roku 1376, nacházela se na obchodní cestě spájející Krakov s Opavou. Na místě kde cesta scházela z pahorků do bahnitého území řeky Mléčné bylo postaveno kontrolní a celní místo, v podobě strážné věže na strážném kopci, tento kopec a osada kolem něj se pak staly zárodkem pozdějšího města. Názve města může pocházet ze staročeského slova „berrn" což znamenalo clo vybírané v prospěch vládce. Přesnější informace týkající se osady poskytuje dokument Jana II. Železného Knížete Opavského a Ratibořského (z dynastie opavských Přemyslovců), o předání úřadu fojty v Bieruni nějakému Cussovičovi. Z něhož se dozvídáme, že dříve tady existovala osada (borgstadel) se zničeným hrádkem, mlýnem a třemi rybníky.

Rozvoj města v novověké éře.

Poloha na důležitých komunikačních trasách byla příznivá pro rozvoj města. Avšak bujný hospodářský rozkvět Bieruně připadá na polovinu XVI. století, když byly městu přiděleny obchodní privilegia. Obchodovalo se tady s: dobytkem, koními, solí, obilím, vlnou a chovnými rybami chovanými v okolních rybnících. Rozvinulo se tady řemeslo: kovářství, výroba textilií a ševcovství. Postupně začala ztrácet význam funkce kopečného starostu (zástupce majitele zemí), naproti tomu svojí roli zvýšila městská rada na čele s purkmistrem.

Urbanistické uspořádání města bylo typické pro všechny města nového zřízení: pravidelný plán města, téměř čtvercové náměstí, čili obchodní náměstí obklíčeno domy obyvatel, z náměstí vycházejí ulice pod pravým úhlem. Městečko bylo až do požáru v roce 1847 dřevěné, kromě kostelu postaveného v roce 1768 a několika zděnými domy na náměstí.

V roce 1517 se Bieruň stala částí Svobodného Pštinského Stavovského Panstva, jeho existenci schválil český král Ferdinand I. přiznáním titulu Volného Pána maďarským magnátům s rodiny Turzonů. Zástupci tohoto rodu darovali městu v roce 1525 pivovar a na území Bieruně rozvinuli rybní hospodářství, v roce 1536 byly rozestavěny okolní rybníky, přičemž vytvořili Velký Bieruňský Rybník, v té době to byl jeden z největších objektu tohoto typu na Slezsku. Rybník byl vysušen v XIX. století a o jeho existenci svědčí hráz existující do dnešního dne s délkou 1,5 kilometru, která měla chránit město před zaplavením.

Od poloviny XVIII. století ve městě existovala Židovská Náboženská Obec, která od roku 1812 vlastnila synagogu a hřbitov zachovaný do dnešního dne.

V první polovině XIX. století, přesněji v roce 1824 byla na Horním Slezsku postavena první mezistátní silnice, která vedla z Vratislavi do Krakova přes kromě jiného Bieruň, na křižovatce této silnice se starou silnicí z Bytomi do Osvětimi, v Zabrzegu (Solci) vznikla nová osada, která se začala jmenovat Nová Bieruň. Za svůj rozvoj děkovala stavbě: budovy královsko-pruského Hlavního Celního Úřadu, tovarovému skladišti, solní faktorii, hospody, základní škole a lékárně, uzenářství, pekárně a vzniku jednotlivých hospodářství. Ve stejné době se v Nové Bieruni nacházel Hlavní Poštovní Úřad a od roku 1850 delegatura Okresního Soudu, s právem soudit kriminální trestní činy. Oficiálně nová osada dostala v roce 1833 název Nová Bieruň. Stavba výše uvedených správních objektů přitáhla s sebou příliv celních úřadníků, hraničních příslušníků, poštovních úředníků, učitelů, sudců a řemeslníky různého druhu a kvalifikované robotníky.

Stavba železniční tratě v roce 1853 přecházející Novou Bieruní a spájející pruské Slezsko s rakouským Slezskem byla nakloněna rozvoji osadnictva a přispěla k přílivu jiných profesních skupin, včetně železničářů. Vznik druhé městské skupiny způsobil, že pro první skupinu se za účelem rozlišení začal používat název Stará Bieruň.

Přelom XIX. a XX. století je pro celé Slezsko obdobím rozvoje a industrializace, v Bieruni tehdy vznikl závod na výroby sirek tzv. Sirkárna a v roce 1871 Závod na Výrobu Dynamitu. Byli postaveny vodovody, školy a mnoho jiných součástí společenské infrastruktury.

Současnost.

V 70-tých letech na území města byl kromě jiného postaven Důl pro těžbu černého uhlí „Piast", Obvodní Mlékařské Družstvo „Slezsko" - v současnosti „Danone" a Závod na Výrobu Malolitrážních Automobilů - v současnosti „Fiat Auto Poland". Bieruň v té době neměl právní samostatnost, protože v roce 1975 byl včleněn do města Tychy.

Po více než deseti letech opět získal samostatnost a dne 2. dubna 1991 se stal obcí o statusu města. Avšak městu nebyli vráceny historické hranice, zvláště ve vztahu k Tychám, kterým byla ponechána výrobní část Fiatu a obytní sídliště Homera. V důsledku vynaloženého úsilí orgánů Bieruně, změny předpisů týkajících se daňových úprav a úsilí samotných obyvatel sídliště toto bylo opět po osmi letech připojeno do hranic Bieruni. Tehdy byly rovněž provedeny drobné korektury hranic z Chełmem Sleszským.

Opětovné získání správní samostatnosti Bieruní v roce 1991 mu poskytlo možnost dynamického rozvoje. Úspěšně byla ukončena snaha Bieruně a sousedících obcí o vytvoření zemského okresu. Sídlo Starostenství, které vzniklo v roce 1998 umístěno v Bieruni. V roce 2002 byla na území Bieruně otevřena budova Centrum Hospodářských Iniciativ, které je sídlem Bieruňské Nadace Hospodářských Iniciativ. Tato nadace podporuje činnost místních podnikatelů. V letech 2004 - 2005 bylo bieruňské náměstí kompletně zrekonstruováno, díky čemu získalo cenu v soutěži o Nejlepší Prostranství Slezského Vojvodství za rok 2005. V rámci rekonstrukce byly na něm umístěny sluneční hodiny, ústředně umístěný pomník Slezských Povstalců (podle předválečného vzoru), náčrt historického významu města a studně s postavami „Utopenců" - tajemných duchů, jenž jsou tématem mnoha lidových pověstí pocházejících právě z Bieruni.

Kromě toho díky úsilí Obce Bieruň, rozhodnutím Ministerské Rady z roku 2005 bylo více než 38 ha bieruňského území začleněno do Katovické Speciální Ekonomické Zóny. Obec Bieruň za náklady ve výši 8 mil. zlotých provedla stavbu křižovatky spájející území zóny se silnicí DK44, která byla v roce 2007 generálně zrekonstruována. Od roku 2006 na území města funguje Okresní Policejní Inspektorát. Stavba sídla inspektorátu, která byla jedním z nejmodernějších objektů tohoto typu v Polsku byla ze 70% financována z rozpočtu obce. V roce 2007 byla k užívání odevzdána budova společenské infrastruktury, v které se nachází oddělení Městského Úřadu v Bieruni.